Na vodním hradě Švihov se sešly legendy i dravé mládí Highland Games

Nádherné kulisy vodního hradu Švihov se v sobotu 13. června 2026 staly dějištěm dech beroucího klání skotských dravců. Na startovní listině se tentokrát sešla mimořádná konkurence – síly totiž spojili ostřílení matadoři z kategorie Masters s mladými puškami z divize Heavy A, včetně borců, kteří aktuálně opanují TOP 5 ligové tabulky. Výsledkem byl strhující závod plný respektu, skvělých výkonů a divácké kulisy, která nenechala nikoho chladným. Celou akci měl pevně v rukou Martin Johánek se svou rodinou. Organizace klapala jako švýcarské hodinky a návštěvníci hradu vytvořili závodníkům doslova elektrizující prostředí. Soutěžilo se tradičně v pěti disciplínách a o drama nebylo nouzi od prvního do posledního pokusu.

Taktický boj a dominance v královské disciplíně - Závod se odstartoval těžkým skotským kladivem. Tady se ukázala obrovská psychická odolnost, kdy se až třetím, závěrečným hodem podařilo Radkovi probojovat na skvělé druhé místo výkonem kolem 22,5 metru. Následovala pověstná „bulina“ – tradičně nejslabší článek řetězu – kde z toho bylo solidních 15,5 metru. Ve vrhu kamenem se však karta opět obrátila. Výkon kolem 12,26 metru znamenal opakování úspěchu z úvodu a další zisk druhého místa. Pak už přišel čas na královskou disciplínu – hod šestimetrovou kládou. Tady to byla čistá profesorská práce. První dva pokusy našly absolutní střed na čistých 12:00. A i když třetí hod lehce utekl na 11:55, v této disciplíně nenašel Radek Horák přemožitele a bral zasloužené vítězství.

 

Drsná koncovka ve výšce - Závěrečný hod závažím do výšky přinesl pořádné drama. Zpočátku to sice bylo trochu trápení, ale zlom nastal na hodnotě 4,8 metru. V ten moment zůstali v sektoru už pouze tři nejlepší závodníci. Následnou metu 5,0 metru pak jako jediný z celého startovního pole překonal právě zástupce kategorie Masters Radek, čímž ovládl i tuto divácky atraktivní disciplínu. Stříbro s chutí zlata - V celkovém účtování uteklo absolutní vítězství o pouhé dva body. Nicméně 2. místo v takto kombinovaném závodě, kde vedle sebe bojovali mladí dravci i zkušení veteráni, je naprosto fantastický úspěch. Je to ten nejlepší důkaz toho, že na Highland Games rozhoduje srdce, technika a vůle – a že věk je v tomto sportu opravdu jenom číslo!